Satanismus, má velmi starou tradici. V průběhu dějin vystřídal řadu forem. Podle předmětu svého uctívání je zřejmé, že vždycky burcoval k boji.
Předmětem uctívání v kultickém satanismu je vůdce vzbouřených andělů Satan. Křesťanská teologie a tradice zná celou řadu jmen, která se vztahují k této vůdčí bytosti duchovního zla. Nejznámějšími jmény jsou Ďábel (řecky "Diabolos", totéž co v hebrejštině "Satan", tedy pomlouvač, neboli žalobce, podobně jako u soudu), Lucifer (latinsky "Světlonoš") a další jména.
Počátky satanismu se běžně spojují až s obdobím středověku. Jeho charakteristické prvky se však projevily již v prvních stoletích exisetence křesťanství. Za zvlášť podnětné pro pozdější satanismus lze považovat antické divadelní frašky, parodující křesťanské mše. Právě tyto hříčky komediantů vytvořily základní a pestrý výběr zesměšňujících prvků, které, jak se zdá, dodnes ani příliš nezměnily svoji formu ani obsah. Nástup křesťanství do mocenských pozic v římské říši (od 4. stol.) tyto divadelní frašky odstranil z veřejného života. V ústraní a v paměti nepřátel Krista však přežívaly dál.